Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

ZBRASLAVSKÁ MADONA A JEJÍ KOPIE

Typ: ostatní
ZBRASLAVSKÁ MADONA A JEJÍ KOPIE 2V době panování Karla IV., od jehož narození uplynulo letos 700 let, se stalo zobrazení Madony s Ježíškem jedním z nejoblíbenějších malířských i sochařských námětů.

 

Tento specificky český fenomén nepochybně souvisel s mariánskou úctou, samotným císařem mocně podporovanou. Madona pocházející z cisterciáckého kláštera Aula regia na Zbraslavi, ležícího jižně od Prahy při soutoku Vltavy a Berounky, je typickým zástupcem tohoto druhu kultovního obrazu – a v novověku pak nejčastěji kopírovaným a reprodukovaným středověkým dílem vůbec.

Zbraslavský klášter založil na konci 13. století Václav II. jako pohřebiště panovníků z přemyslovské dynastie. Místem posledního odpočinku se stal i pro matku Karla IV. Elišku Přemyslovnu. Z tohoto důvodu se kralevic Karel v klášteře zastavil již při své cestě z Paříže do vlasti v roce 1333, a to ještě dříve, než vkročil do Prahy. I v pozdějších dobách zde býval častým hostem. Obraz sám tak lze snad považovat za panovníkův dar klášteru, který měl v jeho dynastické koncepci, navazující na přemyslovské dědictví, zásadní význam. Malba vychází z italských vzorů, které přepracovává do svébytného místního typu. Marie je představena jako „nevěsta“ z Písně písní, jak prozrazuje výrazný snubní prsten a gesto, kterým se Ježíšek-„ženich“ chápe matčiny ruky. Samotný Kristus je pak oděn do průhledné řízy, jež akcentuje jeho tělesnost a odkazuje tak k dogmatu o vtěleném Božím Synu, který byl zároveň pravým člověkem a trpěl za hříchy lidstva. Poukazem na Kristovo budoucí utrpení je nápadně vytočené chodidlo levé nožky, které bude při ukřižování prokláno hřebem. Stejnou symboliku nese i ptáček, pravděpodobně stehlík, který klove dítě do palce.

Na počátku husitských válek, v roce 1420, se Zbraslavský klášter stal obětí pražské lůzy, která spektakulárně znesvětila královské pohřebiště, klášter vydrancovala, jak praví kronikář – „pobrala kusy obrazů a tabulí“, a co zbylo, zapálila. Již před tím však realisticky uvažující cisterciáci klášter opustili a jeho největší cennosti ukryli na nedobytném Karlštejně. S jednou výjimkou: skvostný, mnichy ctěný obraz Madony byl zazděn na blíže neurčeném místě, nepochybně proto, aby klášter po dobu nepřítomnosti konventu ochraňoval. V následujících staletích se na obraz zapomnělo a ani klášter samotný neprožíval příliš šťastná období. To se mělo změnit až s koncem třicetileté války, kdy se v polovině 17. století cisterciáci na Zbraslav vrací a začíná doba druhého (a posledního) významného rozkvětu kláštera.

Tehdy byl v ruinách klášterních budov nalezen zázračně přeživší mariánský obraz, o kterém v té době panovalo přesvědčení, že jej cisterciákům daroval u příležitosti založení sám král Václav II. K tomuto divu brzy přibyl ještě další – zázračné „restaurování“ desky, jež nám ve své zprávě přibližuje barokní kronikář Jan František Beckovský. V roce 1661 se klášterní konvrš Zachariáš Schwab pustil do opravy zprohýbaného obrazu. Rozřezal jej na tři díly, slepil klihem a stáhnul k sobě šrouby. „Když klih náležitě uschl … s velkým podívením i leknutím ten Zachariáš spatřil mnohem zkřivenější býti ten svatý obraz, nežli předešle býval, nad čím velice byl zarmoucen a svýho oučinku, ačkoliv dobrým a pobožným oumyslem před sebe vzatýho, litoval. Ranního času klekl před ten svatý obraz … a s velikou radostí spatřil jej ne víceji jako předešlého dne zkřivený, ale tak pěkně srovnaný a rovný, jak dosavad se vidí.“

Tento div zajistil obrazu neslýchané popularity, která se projevila mimo jiné tím, že jeho kopie patřily k velmi žádanému artiklu, zdobícímu mezi 17. a 19. stoletím desítky kostelů, stejně jako urozených domácností v celých Čechách, ale nacházíme je dokonce i v Lužici či v Polsku. V klášteře v té době pracovala zřejmě specializovaná dílna, která jednotlivé repliky v různých velikostech produkovala a uspokojovala tak bezprecedentní poptávku. Dodnes se dochovaly desítky těchto kopií, čímž Zbraslavská madona zdaleka vyniká nad jakékoli druhé středověké dílo. Mnohé z replik jsou přitom zdobeny imitacemi drahých kamenů z barevného skla a dokládají tak vzezření originální desky po opulentní barokní úpravě (samotný originál byl ve 20. století restaurován do původní středověké podoby).

V roce 1910 zakoupil Zbraslavský zámek, někdejší cisterciácký klášter zrušený Josefem II., Cyril Bartoň z Dobenína. Nový majitel byl mimo jiné mecenášem a sběratelem umění a mezi oblasti, na něž se při svých nákupech zaměřoval, patřily právě kopie a repliky slavné Zbraslavské madony, která tehdy zdobila hlavní oltář zámeckého kostela sv. Jakuba Většího. Tato jeho specializovaná kolekce dosáhla v meziválečném období počtu bezmála tří desítek kusů. Od druhé světové války sídlila ve zbraslavském zámku pobočka pražské Národní galerie. Když byl zámek po roce 1948 zestátněn, přešly do správy Národní galerie nejen budovy, ale i místní umělecké sbírky – mezi nimi i 27 kopií Zbraslavské madony z 18. a 19. století. Tato díla byla spolu s dalším majetkem rodině původních majitelů vrácena v rámci restitucí v roce 1992. Dnes máme jedinečnou příležitost seznámit se s výběrem nejkvalitnějších z nich.

Výstava ZBRASLAVSKÉ MADONY z rodinné sbírky rodiny Curry-Bartoňů probíhá  v Královském sále zámku Zbraslav od 3. do 5. listopadu 2016 vždy od 8 do 17 hodin.

 

 


Vytvořeno: 4. 11. 2016
Poslední aktualizace: 11. 6. 2017 23:29
Autor: Blanka Velemínská

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 240
TÝDEN: 943
CELKEM: 587572

Aktuální stavy toků

27.6.2017 08:00

Aktuální výška:

45 cm

27.6.2017 08:20

Aktuální výška:

390 cm

27.6.2017 08:20

Aktuální výška:

74 cm

26.11.2016 07:00

Aktuální výška:

31 cm

27.6.2017 08:00

Aktuální výška:

71 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Praha - Malá Chuchlenormální
LG odtok VD Vrané (PB pod VE)normální
LG Beroun Bnormální
LG VD Černošicenormální
LG Praha - Radotín - lávkanormální

Facebook