Navigace
Obsah
Městská část PRAHA-ZBRASLAV
Území městské části je tvořeno katastrálními územími Zbraslav Lahovice s těmito hranicemi:
Od TKÚ Zbraslav-Lipence-Radotín ve středu koryta Berounky, dále korytem Berounky po k.h. Radotín-Zbraslav k TKÚ Zbraslav-Lahovice-Radotín, kde se odklání od k.h. Lahovice-Radotín a od toku Berounky na severozápad 100 m k levobřežní komunikaci, po této komunikaci až do osady Lebedov, kde se odklání na sever až k TKÚ Lahovice-Velká Chuchle-Radotín, pokračuje po k.h. Lahovice-Velká Chuchle, prochází jižním okrajem závodiště ve Velké Chuchli, přechází ulici Strakonickou k TKÚ Modřany-Lahovice-Velká Chuchle, ve středu koryta Vltavy, proti proudu (k jihu) Vltavy jejím středem k TKÚ Modřany-Komořany-Lahovice, po 400 metrech přechází na levý břeh Vltavy k TKÚ Zbraslav-Lahovice-Komořany, pokračuje po levém břehu Vltavy k jihu k přístavišti parníků Zbraslav kde přechází Vltavu a železniční trať směrem východním a dále od východu obchází osadu Závist k TKÚ Zbraslav-Komořany-Točná, dále po k.h. Zbraslav-Točná, přechází Břažanský potok, východně obchází železniční stanici Praha-Zbraslav, kde pokračuje 200 metrech po tělese železniční trati směrem jižním,po 200 metrech jižním portálem tunelu u Jarova se odklání k západu, přechází Vltavu, probíhá po západním okraji osady Strnady po k.h. Zbraslav-Vrané nad Vltavou k ulici Strakonické k osadě Báně, po západním okraji ulice Strakonické směrem severním po k.h. Zbraslav-Lipence v prostoru osady Žabovřesky se odklání od ulice Strakonické 500 metrů probíhá korytem Lipanského potoka, dále pak spojovací silnicí mezi Zbraslaví a Radotínem k lávce na řece Berounce k TKÚ Zbraslav-Lipence-Radotín.
ZBRASLAV – HISTORIE MEZI DVĚMA ŘEKAMI
Místo s otiskem historie králů a královen z rodu Přemyslovců
Městská část Praha - Zbraslav se rozkládá na soutoku řeky Vltavy a Berounky na jižním okraji Prahy. Než byla Zbraslav roku 1974 připojena k hl. m. Praze, byla samostatným městem, které neslo název – Zbraslav nad Vltavou. Po připojení k Praze byla Zbraslav součástí Prahy 5, dnes je samostatnou městskou částí.
Městská část Praha-Zbraslav se dělí na několik územních částí
(Baně, Žabovřesky, Zaběhlice, Strnady, Závist, Lahovice a Lahovičky), jejichž připojením k historické Zbraslavi vznikla její dnešní podoba.
| Poloha GPS | 49°58'33.9" sš, 14°23'36.4" vd |
| Katastrální výměra | 9,85 km² |
| Počet obyvatel: | 9 745 (k 31. 12. 2013) |
| Hustota zalidnění: | 989 obyv./km² |
| Správní obvod (pověřený úřad): | Praha 16 |
Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292 – 28. září 1330) dcera českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželka Jana Lucemburského a česká královna (jako poslední Přemyslovec na českém trůně), matka otce vlasti, Karla IV. (1316–1378), krále českého a císaře římského.
Ke konci života se poslední Přemyslovna věnovala sbírání svatých ostatků, podpoře stavby Zbraslavského kláštera a rovněž usilovala o svatořečení Anežky České. Zemřela na tuberkulózu v osmatřiceti letech na Vyšehradě v domě Jana Volka. Dne 1. října 1330 byla pohřbena na Zbraslavi.
Eliška (iluminace ze Zbraslavské kroniky)
„Kdybych nebyl štědře jako trvalý dar věnoval své paní, Panně Marii, toto půvabné místo, soutokem dvou řek zavlažované, stromy osázené, pastvinami bohaté, vinicemi, poli ne neúrodné, místo, které dosud poskytovalo králům potěšení, nikdy bych je nevěnoval nikomu druhému ze svatých a snad ani samému Kristu“ — Václav II. (Zbraslavská kronika)
Fundátor Václav II.(iniciála Zbraslavské kroniky, 14. století)
„Když se tedy naplnil pamětní den a přeslavný obřad královské korunovace, ihned druhého dne bezprostředně následujícího, přišel nově korunovaný král s celým dvorem a zástupem knížat, šlechticů a všech jiných, kteří se sešli ke slavnostnímu dni, ke svému založení na Zbraslavi časně zrána už po východu slunce a tam král, ozdoben královskými odznaky, hned usiloval založiti na místě přichystaném a v základě k tomu dříve vykopaném a určeném nový chrám.“ — (Zbraslavská kronika)
Poslední přemyslovští králové na vyobrazení ze Zbraslavské kroniky
