Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

100 LET ZBRASLAVSKÉ KNIHOVNY

Zbraslavská knihovna slaví v roce 2020 sté leté výročí. Avšak počátky knižní kultury na Zbraslavi jsou mnohem starší, jejich základ můžeme hledat již v roce 1292, kdy Václav II. založil Zbraslavský klášter, jehož součástí byla i klášterní knihovna. Přestože žádnou z těchto knih v současné zbraslavské knihovně nenajdete, má tradice knihovnictví na Zbraslavi velice zajímavou historii.

Zbraslavská klášterní knihovna

zámekAsi nejvýrazněji je Zbraslav ve své nejstarší knižní historii spojována se Zbraslavskou kronikou, jejíž rukopis byl za husitských válek dovezen do Jihlavy a dnes je uložen ve Státním okresním archivu Jihlava. Právě v této kronice se uvádí, že král Václav II. daroval klášteru 200 hřiven, za které byly v Paříži nakoupeny knihy pro knihovnu Zbraslavského kláštera. Tento základ knihovny byl během následujících staletí dále rozmnožován, takže v roce 1522 bylo v klášterní knihovně 23 kostelních knih a ostatních, vesměs rukopisů, celkem 195 knih.

V roce 1785 byl zbraslavský klášter zrušen. Kromě množství nejrůznějšího inventáře se v jeho majetku objevuje i knihovna, která měla být odvezena do Prahy. Podle dochované korespondence soupis a pořádání knih trvalo delší dobu, díky tomu si množství knih a rukopisů pravděpodobně mnichové odnesli tajně do svých domů. Torzo zbraslavské klášterní knihovny se dnes nachází v knihovně Strahovského kláštera v Praze.

 

Knihovny zbraslavských spolků

Na Zbraslavi vyvíjelo svou činnost několik spolků a společenstev, z nichž několik vlastnilo i svou knihovnu. Některé z těchto spolků navazovaly na Čtenářskou společnost založenou v roce 1845 Václavem Rysem, mistrem kovářským.  Společnost sdružovala zájemce o české knihy a tisk. Doložena je spolupráce Čtenářské společnosti s místními ochotníky. V roce 1875 byla založena jednota Hálek, později přejmenovaná na Divadelní, literární a pěvecká jednota Hálek. Postupně se činnost spolku rozdělila a v roce 1901 vznikla Literární jednota Hálek ve Zbraslavi. Tehdy jednota vlastnila velmi pěknou knihovnu umístěnou v místnosti zbraslavského zámku.sokolovna

Mimo knihovnu spolku Hálek, je třeba se zmínit o knihovně tělocvičné jednoty Sokol na Zbraslavi, která dle záznamů existovala již před rokem 1902. Knihovna byla umístěna v budově sokolovny a jednou týdně půjčovala literaturu členům Sokola. V roce 1940, kdy hrozilo nebezpečí, že knihovnu stihne osud mnoha jejích kolegyň - množství sokolských knihoven bylo už na počátku nacistické okupace zrušeno a knihy z nich putovaly do sběru - bylo rozhodnuto tomu předejít a všech 1 400 svazků hodnotných děl sokolské knihovny předat veřejné knihovně na Zbraslavi.

Všechny tyto knihovny se vyznačovaly jedním společným rysem, a to tím, že měly více či méně soukromý charakter, který umožnil jen omezenému okruhu čtenářů těchto knihoven využívat.

 

Zbraslavská veřejná knihovna

Po vydání zákona o obecních knihovnách, který vešel v platnost v roce 1919, rozhodla se městská rada v roce 1920 zřídit veřejnou knihovnu. Knihovna jednoty Hálek byla převzata a vytvořila základ městské knihovny, umístěné v obecné škole v jedné místnosti, v dnešní ulici U Lékárny. O rozhodnutí městské rady na Zbraslavi zřídit veřejnou knihovnu, a to na základě převzetí knihovny zbraslavského spolku Hálek, svědčí zápis ze schůze městské rady ze dne 19. srpna 1920, který vlastně znamená počátek veřejné knihovny na Zbraslavi. Prvním knihovníkem byl jmenován Václav Rada, účetní zbraslavské knihtiskárny.škola

První období činnosti zbraslavské obecní knihovny byly spíše snahy o ustanovení knihovny v instituci, která by v čím dál tím větší míře mohla plnit úkoly, které vytyčoval zákon o veřejných knihovnách obecních z července 1919. Její činnost se však v podstatě až do konce druhé světové války omezovala na pasivní výpůjční činnost, což samozřejmě souviselo s celkovým profilem města a pak skladbou jejího fondu.   

V době okupace byla kromě městské knihovny na Zbraslavi zřízena také německá knihovna. Knihovníkem této německé knihovny byl zaměstnanec gestapa, válečný zločinec Robert Hohl, který se zúčastnil zatčení Vladislava Vančury.

Po druhé světové válce mohla Zbraslavská městská knihovna prakticky bez větších obtíží pokračovat ve své činnosti a postupně ji zkvalitňovat. Za okupace nebyla totiž poškozena, nepočítáme-li obtíže, které byly spojeny s literaturou, jež byla určena k vyřazení a z níž část byla zachráněna.

V roce 1946 byl ve zbraslavské knihovně zřízen tzv. Škvorův dětský koutek, ve kterém sloužilo zpočátku dětským čtenářům 543 knih. Dětský koutek se stal předchůdcem samostatného dětského oddělení, které vzniklo až mnohem později.

V té době také knihovník Jaroslav Grund požádal MUDr. Ludmilu Vančurovou o svolení, aby knihovna nesla jméno jejího manžela spisovatele Vladislava Vančury, knihovna pak nesla název Městská knihovna Vladislava Vančury. Na konci roku 1946 disponovala celkem s 5 150 svazky, počet čtenářů byl 320 a počet výpůjček dosáhl celkem 21 375. Knihovna půjčovala třikrát týdně.

V roce 1948 dosáhl fond zbraslavské knihovny již 6 836 svazků a počet čtenářů byl 375. V polovině roku začal v knihovně pracovat čtenářský klub. Kromě besed a literárních diskusí pořádal klub i nejrůznějšínáměstí exkurze a výstavy. Významnou osobou čtenářského klubu a spolupracovníkem knihovny byl spisovatel a zasloužilý učitel Josef Sulík. Byl předsedou čtenářského klubu, často míval v knihovně, zvláště pro děti, přednášky o knihách. V srpnu 1949 byla knihovna přemístěna do tří nových místností v budově bývalé záložny na náměstí, dnes lékárna, kde byl zaveden opět volný výběr knih.

V roce 1950 vzrostl fond knihovny na 7 308 svazků, z čehož bylo asi 10% politické, zemědělské a jiné odborné literatury. Vzrostl i počet čtenářů, který činil celkem 710. Městská knihovna V. Vančury se postupně stala jednou z nejlepších lidových knihoven okresu. Na počátku 50. let na okrese Praha-jih z celkem 35 lidových knihoven jenom na Zbraslavi a v Modřanech pracovali profesionální knihovníci.

V roce 1957 se s prací v knihovně rozloučil knihovník Jaroslav Grund, který v knihovně pracoval celých dvacet pět let. Měl velké zásluhy na rozvoji zbraslavské knihovny. Jaroslav Grund zavedl v knihovně volný výběr literatury, do té doby si řadu let čtenáři půjčovali podle seznamů a knihovník musel knihy vyhledat sám.

 

Okresní knihovna Praha - západ

     Do roku 1965 pracovala na Zbraslavi městská knihovna, jejíž činnost byla zaměřena pouze na poskytování knihovnických služeb pro obyvatelstvo Zbraslavi. Okres Praha-západ do té doby neměl jako jeden z posledních okresů ve Středočeském kraji okresní knihovnu, která by byla centrem knihovnictví v okresU stromečkue.

Na konci roku 1964 se podařilo v budově Okresního domu osvěty na Zbraslavi, dnes Elišky Přemyslovny č.p. 433., zajistit potřebné prostory pro nově vznikající okresní knihovnu. Tím byl vytvořen předpoklad pro oficiální zřízení Okresní knihovny Praha – západ.  Prostorové a z části i materiálové vybavení městské lidové knihovny ve Zbraslavi se stalo základem nově vytvořené okresní knihovny. Bylo přijato několik nových pracovníků. V roce 1965 v knihovně pracovala jedna ředitelka, dva metodici a dvě knihovnice v půjčovně.

V roce 1974 bylo otevřeno hudební oddělení, které za rok navštívilo v průměru přes 500 zájemců. V roce 1982 bylo v knihovně zavedeno bezplatné půjčování.

Ve druhém pololetí roku 1983 došlo k rozsáhlé adaptaci prostor pro čtenáře. K rozšíření prostor pro dospělé čtenáře bylo využito sálu, který byl do té doby pronajímán Městským kulturním střediskem pořádání různých akcí, maličkého skladiště starší literatury a místnosti bývalého dětského oddělení. Po provedených opravách byla v bývalém sále umístěna veškerá beletrie pro dospělé a zřízen hudební kout. Na místě bývalého skladiště vzniklo oddělení politické literatury a ve třetí místnosti, bývalém dětském oddělení, byla umístěna ostatní naučná literatura. 16. 3. 1984 se konalo slavnostní otevření.

Činnost knihovny se neomezovala pouze na půjčování literatury, její působení bylo širší - ve spolupráci s dalšími institucemi, především s Kulturním střediskem organizovala nejrůznější akce, které měly vztah k literatuře, četbě a knize a při kterých se návštěvníci setkávali s nejvýznamnějšími autory, literárními dějinami atp.

V říjnu 1988 knihovna získala v ubytovacím středisku VDUP Barbora prostory, kde mohla vzniknout pobočka knihovny. Malá knihovna s 2 500 svazky nabízela převážně beletrii a časopisy pro dospělé čtenáře. Jejích služeb začalo využívat 170 nových čtenářů, zejména obyvatel nově vzniklého sídliště. Na konci roku 1990 byla pobočka přestěhována do objektu v ulici Paškova za Zbraslavankou. Další stěhování pobočky proběhlo koncem října 1997, tentokrát do uvolněné budovy v objektu jeslí. Zde byla pobočka v různých částech objektu umístěna až do konce roku 2006, kdy byla bez náhrady zrušena.

V druhé polovině roku 1990 byla zahájena reorganizace Okresní knihovny, kdy započalo postupné rozpadávání knihovnického systému na okrese. Budova sídla ředitelství Okresní knihovny Praha - západ byla vrácena v rámci restituce původní majitelce.

 

Místní knihovna Zbraslav

Od 1. 4. 1991 po několika jednáních s Okresním úřadem Praha - západ převzal Místní úřad Praha - Zbraslav pracovnice půjčoven, část knižního fondu (14 123 svazků) a část majetku okresní knihovny. Na počátku roku 1992 se pro místní knihovnu uvolnily prostory po místním úřadu v ulici U Malé řeky 3. Po přestměstský důměhování a drobných úpravách byla knihovna 4. května otevřena.

V 90. letech 20. století se velká část veřejných knihoven začala zajímat o možnosti, jak pomocí automatizovaného knihovního systému usnadnit svým čtenářům přístup k informacím. Ne jinak tomu bylo i v Místní knihovně Zbraslav. V druhé polovině roku 1999 byl pro knihovnu zakoupen počítač a započala postupná automatizace. Díky grantové podpoře Ministerstva kultury byla na konci roku 2000 knihovna napojena na síť Internet a na počátku roku 2001 byl zpřístupněn Internet veřejnosti.

V srpnu 2002 zasáhla knihovnu povodeň. Z celkového počtu 24 565 svazků bylo zničeno 9 816 knih. Knihovna byla přestěhována na pobočku v objektu bývalých jeslí v ulici Žitavského 1227, kde v provizorních prostorech poskytovala služby svým čtenářům do června 2003. V průběhu léta se knihovna přestěhovala nazpět do zrenovovaných prostor v ulici U Malé řeky a od září byla opět zpřístupněna veřejnosti. Prostory získaly nový a modernější ráz. Knihovna byla vybavena novým nábytkem, vzrostl i počet počítačů pro návštěvníky; tři v oddělení pro dospělé a jeden v oddělení pro děti. Díky Ministerstvu kultury ČR a jeho finanční dotaci se během roku 2003 fond rozrostl o 2 559 svazků.

Na počátku roku 2005 byl zpuštěn automatizovaný výpůjční systém, který umožňuje nejen rychlé vyhledávání přímo v knihovně, ale zejména plné využívání možností tohoto systému v síti Internet. Každý uživatel má možnost nejen vyhledat si potřebné informace o žádaném dokumentu, ale také se může podívat na své čtenářské konto, provést rezervaci, prodloužit si výpůjčky apod. Postupně byla v prostorách budovy zpřístupněna pro veřejnost wi-fi sít.  Na podzim 2015 získaly prostory před knihovnou novou podobu.

Knihovna se každoročně zapojuje do řady celostátních akcí, jakými jsou např. Březen – měsíc čtenářů, Noc s Andersenem, Týden knihoven, Kde končí svět apod. Pořádá výtvarné a literární soutěže pro děti, besedy a přednášky pro dospělé čtenáře, během roku organizuje nejrůznější doprovodné akce, které propagují knihovnu a její služby. Spolupracuje se základní a mateřskou školou.

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

mobilnirozhlas3

Facebook

 

Zjednodušená verze stránek nejen pro seniory

modul pro seniory

Aktuální stavy toků

16.1.2021 06:10

Aktuální výška:

58 cm

16.1.2021 06:50

Aktuální výška:

413 cm

16.1.2021 06:10

Aktuální výška:

87 cm

26.11.2016 07:00

Aktuální výška:

31 cm

16.1.2021 05:00

Aktuální výška:

95 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Praha - Malá Chuchlenormální
LG odtok VD Vrané (PB pod VE)normální
LG Beroun Bnormální
LG VD Černošicenormální
LG Praha - Radotín - lávkanormální